Nájem skončil, ale nájemník pořád na krku. Co s tím?

Bohužel to je v dnešní době běžná praxe. Nájem skončí a nájemníci si bydlí vesele dále. Je logické, že pronajímateli dřív nebo později dojde trpělivost a rozhodne se, že byt chce uvolnit. Prvotní myšlenka a rada každého bývá ve stylu: „Tak vyměň zámky a máš vymalováno.“ „Jim ty věci vyházej, o co jde?“ Přesně takhle to ale nefunguje!

Ať už pronajímáte byt na dobu určitou nebo neurčitou, nájem jednoho dne skončí. Důvody pro tuto chvíli netřeba řešit, budou součástí samostatného článku. Budete-li mít štěstí na slušné lidi, domluvíte se s nimi na termínu předání vyklizeného bytu a hotovo. V horším případě budou nájemníci dělat mrtvého brouka anebo se vystěhovat přímo odmítnou a budou čekat, co bude dál.

Pokud vám nájemci odevzdají klíče, nic vám nebrání v přístupu a máte vyhráno. Toto se totiž považuje za odevzdání bytu při skončení nájmu. Pokud nájemce byt opustí takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, byt se také považuje za odevzdaný. Problémem může být posouzení, v jakém případě je byt skutečně fakticky opuštěn a kdy lze nájem bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený. Pro představu takové situace, typickým příkladem může být nájemce, který dostane výpověď z nájmu, toto skončení nerozporuje, fakticky již bydlí jinde, ale s pronajímatelem nekomunikuje a k předání bytu se nemá. V takovém případě je tedy nasnadě právě na základě § § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, považovat byt za předaný. Zda je byt skutečně opuštěný se zjišťuje těžko. Za tímto účelem doporučuji poptat se sousedů nebo rodinných příslušníků nájemců, byť tyto informace nemusí být věrohodné, lepší pravděpodobně neseženete. S takto odevzdaným bytem může pronajímatel dále nakládat dle svého uvážení (ať už jej používat sám anebo jej dále pronajímat).

Jestliže víte, že nájemníci v bytě bydlí i po skončení nájmu, odmítají s vámi i komunikovat, natož byt předat, nezbyde vám než vydat se na dlouhou a strastiplnou cestu s cílem získat byt zpět a moci s ním disponovat. Vy, jakožto pronajímatel, totiž nemáte právo vstoupit do bytu bez souhlasu nájemníků, a to ani v případě, kdy nájem už skončil. Pokud toto učiníte, dopouštíte se trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a za ten hrozí trest odnětí svobody až na 2 roky. Toto za risk nestojí. Takže jak postupovat?

V prvé řadě jim doporučeným dopisem zašlete výzvu k předání bytu. V ní uveďte, že nájem již skončil (včetně důvodu skončení) a že vyzýváte nájemce k předání bytu do určitého data. Můžete také upozornit na skutečnost, že pokud vám byt nepředají ve stanoveném termínu, podáte žalobu k soudu. Na některé toto upozornění funguje a byt předají dobrovolně, avšak i kdyby to k ničemu nevedlo, získáte písemný doklad o tom, že pronajímatel snahu o vyklizení měl. Tento doklad se bude totiž hodit v následujícím soudním sporu. Ano, opravdu to nepůjde jinak než podat žalobu na vyklizení nemovitosti, nebyla to pouze planá výhrůžka vůči problémovým nájemníkům.

Takže k žalobě – podáváte jí k soudu, v jehož místě má nájemce trvalé bydliště a za její podání platíte soudní poplatek 2.000 Kč. Po podání a zaplacení se obrňte velkou dávkou trpělivosti, neboť soudy jsou zpravidla zahlcené a je možné, že celé soudní řízení bude trvat i několik let (v současné době se rychlost menších soudů pohybuje mezi 1-2 lety, u větších soudů klidně i 3 roky). Každopádně výsledkem tohoto řízení (za předpokladu že vyhraje pronajímatel) bude rozsudek, ve kterém bude řečeno, že nájemce musí vyklidit byt v určité lhůtě a zpravidla i zaplatit náhradu nákladů řízení (kam mimo jiné spadá pronajímatelem placený soudní poplatek). Pokud nájemci nedodrží termín vystěhování dle rozsudku, teprve tehdy můžete celou věc předat k exekučnímu vymáhání. Celou otázku vyklizení tedy za vás bude řešit někdo jiný (exekutor). Skutečné vyklizení tedy bude probíhat tak, že exekutor dá nejméně 5 dní předem vědět nájemníkům, že bude provádět exekuci, zároveň to samé sdělí pronajímateli a příslušnému orgánu obce. Při vyklízení se problémoví nájemci vykáží. Jejich věci se nevyhazují, nýbrž jsou odevzdány buď přímo nájemcům nebo někomu zletilého z jejich domácnosti. Pokud není nikdo z nich vyklízení přítomen, věci se sepíší a dají se do úschovy obci nebo jinému vhodnému subjektu. Náklady na tuto úschovu věcí platí samozřejmě nájemci. (Pozor, pokud by úschova nebyla možná, nebylo by kam věci dát, není možné vyklizení provést!) Teprve nyní má tedy pronajímatel volný byt a volnou ruku pro nakládání s ním.

A pro dokončení popisu celého postupu, nakonec soud sdělí nájemcům, kde jsou věci uskladněny a ti mají pak 6 měsíců na jejich vyzvednutí. Pokud tak neučiní, věci budou prodány, z toho se zaplatí náklady na úschovu a teprve zbytek se vyplatí nájemcům. Není to jednoduché, že? Jak se této situaci vyhnout? Aby pronajímatel mohl vstoupit do bytu v případě, když nájem již skončil, avšak nájemce byt neodevzdal, musí mít k tomuto jednání nájemcův souhlas. Ten pravděpodobně při nebo po skončení nájmu už nezíská, takže je vhodné řešit to předem. A to dokonce již při uzavírání nájemní smlouvy. Napište si do ní ustanovení, že nájemce dává pronajímateli svolení ke vstupu do bytu svépomocí v případě, kdy mu nájemce byt poté, co mu skončí nájemní právo, nepředá. Pomocí této jedné věty se můžete vyhnout celé výše popsané dloooouhé a náročné cestě.